JIZVA A CO S NÍ?

Péče o jizvu je téma, které se v praxi často podceňuje. Přitom právě správné ošetření jizvy může zásadně ovlivnit nejen vzhled, ale i funkci těla. V tomto článku bych chtěla stručně a srozumitelně vysvětlit, proč je práce s jizvou tak důležitá a jak může ovlivnit naše zdraví.

JAK JIZVA VZNIKÁ

Jizvu si můžeme představit jako síť vláken, která se postupně vytváří v místě poranění. Tato vlákna se časem zhušťují a vytvářejí pevnou strukturu. Naším cílem je, aby jizva byla pevná, ale zároveň posunlivá a pružná. Pokud se v této oblasti vytvoří příliš velké tahové síly, může dojít k napětí a dráždění, které často vede k bolesti nebo jiným obtížím.

Záleží také na tom, kam se jizva svými vlákny přichytí – představme si je jako lana s háčky. Pokud se „zaháknou“ o nerv, cévu, kost nebo okolní vazivo, mohou tato vlákna při pohybu tahat a dráždit okolní struktury. Zpočátku si toho člověk nemusí vůbec všimnout, ale dlouhodobé působení tahu může způsobit obtíže i po letech. Taková jizva se označuje jako aktivní jizva. Zajímavé je, že i jizva, která byla roky bez potíží, se může stát aktivní například po infekci nebo jiné zátěži organismu.

JAKÉ OBTÍŽE MŮŽE ZPŮSOBIT

Níže najdete přehled nejčastějších potíží spojených s jizvami – podle typu zásahu.

Jizvy po porodním poranění

- bolest při pohlavním styku (dyspareunie)

- zácpa (dyschezie) - inkontinence moči, plynů nebo stolice

- potíže s močením (zpoždění startu, přerušované močení, pálení)

- bolest v oblasti kostrče nebo genitálií - mravenčení, svědění či pálení v oblasti hráze (parestezie)

- pocit tahu, tlaku nebo nepříjemné překážky při sezení či dřepu

Jizvy po císařském řezu (nebo jiné břišní operaci)

- bolesti břicha, dolních končetin, zad nebo hlavy

- bolestivá menstruace, ovulační bolesti - časté nutkání na močení či bolest při močení

- intermenstruační krvácení nebo špinění - poruchy vnitřních orgánů - pocit snížené pohyblivosti zad

- někdy i funkční sterilita

MÝTY O OŠETŘENÍ JIZVY

Často se stále setkáváme s doporučením provádět tlakovou masáž jizvy. Podle moderních přístupů je však tento postup překonaný. Pokud bychom totiž jizvu začali masírovat příliš brzy a příliš silně, mohli bychom narušit přirozený proces hojení.

Na druhou stranu nesmíme s ošetřením příliš otálet. Například srůsty po břišní operaci mohou začít vznikat už 6–12 hodin po zákroku. Proto je důležité vědět, že ošetření jizvy začíná už od samého začátku, ale vždy se řídíme tím, v jaké fázi hojení se nachází.

Fyzioterapeut by vám měl ukázat, jakou techniku a jakou sílu můžete při ošetření používat – jinak se postupuje u čerstvé jizvy a jinak u té, která už je zhojená.

CO SI ZAPAMATOVAT

- Ošetření jizvy je důležité od samého začátku. Pouhé promazávání nestačí a tlaková masáž se již nedoporučuje.

- Ošetřujeme nejen samotnou jizvu, ale i její okolí – vzpomeňte si na přirovnání s lany a háčky.

- Zrání jizvy trvá přibližně 1–2 roky po zákroku, a po tuto dobu by měla péče probíhat.

- I staré jizvy (např. 10, 20 nebo i 30 let staré) lze terapií pozitivně ovlivnit.

- Ne všechny jizvy jsou vidět – problémem mohou být i vnitřní srůsty po zánětech, úrazech

(zlomenina, natržení svalu) nebo laparoskopických výkonech.

- Pokud máte pocit, že vaše jizva ovlivňuje pohyb, dýchání nebo způsobuje nepohodlí, určitě se vyplatí nechat ji odborně vyšetřit.

ZÁVĚREM

Péče o jizvu by měla být přirozenou součástí regenerace po každém chirurgickém zákroku, porodu nebo úrazu. Správně ošetřená jizva může předejít mnoha obtížím – od bolestí zad až po funkční problémy v oblasti pánevního dna.

Pokud máte pocit, že vaše jizva potřebuje odborné ošetření, neváhejte se objednat ZDE. Fyzioterapie dokáže s jizvou pracovat jemně, bezpečně a účinně – bez ohledu na to, jak stará jizva je.