Onkologická fyzioterapie

Ačkoliv léčba rakoviny velmi pokročila, stále tato nemoc a zároveň i její léčba přináší řadu vedlejších efektů, které mohou výrazně ovlivnit kvalitu života. A právě zde vstupuje do hry fyzioterapie, jejímž cílem je těmto negativním dopadům předcházet nebo je zčásti zmírnit.

Hned na začátku bychom mohli roli fyzioterapie rozdělit na dvě části, a to je speciální fyzioterapie a pohybová aktivita jako taková.

POHYBOVÁ AKTIVITA

Pohybová aktivita je pro tělo lékem a u onkologických pacientů to platí dvojnásob. Rozlišujeme dva základní typy:

· aerobní, tedy činnost, u které se zadýcháme (chůze, běh, nordic walking, jogging, plavání)

· odporový (silový) trénink

Ideální je kombinace obou typů cvičení. Nemusí jít o zvedání těžkých činek v posilovně, vždy se postupuje aktuálních doporučení a možností klienta. Výzkumy potvrzují, že právě tato kombinace má největší přínos. Čím silnější a v lepší kondici jsme, tím je naše tělo odolnější a lépe se vyrovnává se zátěží léčby a vedlejšími účinky. Například čím více máme svalové hmoty, tím lépe naše tělo eliminuje zbytky chemoterapeutik.

S ČÍM POHYBOVÁ AKTIVITA POMÁHÁ:

Pohybová aktivita předchází nebo snižuje

· bolest

· únavu

· přibývání na váze

· rozvoj lymfedému, osteoporózy a kardiotoxicity

· zlepšuje hojení a psychickou pohodu

K tomuto všemu „napomáhá“ léčbě rakoviny. Například pomocí pohybové aktivity jsme schopni regulovat hladiny estrogenu a insulinu a snižuje se tak růst rakovinných buněk. Dalším účinkem je snížení chronického zánětu v těle, zvýšení aktivity imunitního systému a zlepšuje se činnost střev (karcinogeny tak mají méně času působit).

KDY S POHYBEM ZAČÍT?

Každý člověk s onkologickým onemocněním by měl vědět, že pohybovou aktivitu je možno provádět před léčbou, během léčby a samozřejmě také po léčbě.

PŘED LÉČBOU

Pohybová aktivita před léčbou se může zaměřit na konkrétní cíle podle typu léčby, kterou klient bude podstupovat. Například u pacientů, kteří budou podstupovat určité typy chemoterapie, lze zařadit senzomotorická cvičení pro prevenci rozvoje neuropatie. Dle studie viz odkaz (https://doi.org/10.1001/jamainternmed.2024.2354) lze riziko chemoterapií navozené neuropatie snížit až o 70%. Klienti, kteří s pohybovou aktivitou začnou ještě před léčbou bývají v nemocnici kratší dobu a vyskytuje se u nich méně komplikací spojených s léčbou. A co je zásadní, jejich prognóza přežití je vyšší.

BĚHEM LÉČBY

Pohybová aktivita během léčby má svoje pravidla, a proto je vhodné si nechat poradit od fyzioterapeuta. Mnoho klientů má obavy, že by si mohli ublížit, většinou ale cvičit mohou, i při komplikacích jako jsou kostní metastázy nebo stomie (vývod). A kdy by tedy klient opravdu cvičit neměl? Kontraindikace si můžete nastudovat na tomto odkazu https://www.linkos.cz/lekar-a-multidisciplinarni-tym/kvalita-zivota-lekar/osetrovatelska-pece-stomie/pobyb/doporuceni-preskripce-programu-pohybove-aktivity-pro-onkologicke-pacienty/

Velmi častým problémem je únava spojená s léčbou rakoviny, například u hormonální terapie. Paradoxně právě přiměřený pohyb může únavu snížit, zatímco nadměrné šetření se ji často zhoršují.

PO LÉČBĚ

A samozřejmě je důležitá pohybová aktivita po léčbě jako jeden z pilířů zdraví a prevence návratu nemoci. Pravidelné cvičení sice nezaručí, že se nemoc nevrátí, výrazně snižuje riziko jejího opětovného výskytu. Nedá mi to zde neuvést příklad této studie (odkaz zde https://doi.org/10.1056/NEJMoa2502760). Pacienti po léčbě rakoviny tlustého střeva byli rozděleni do dvou skupin. Jedna skupina chodila na pravidelné cvičení 1krát týdně po dobu 6 měsíců a následně na pravidelné konzultace 1krát za měsíc. Druhá skupina dostala letáček o doporučení pohybové aktivity. S odstupem několika let se ukázalo, že pravidelně cvičící skupina měla o 28% nižší riziko návratu rakoviny.

SPECIÁLNÍ FYZIOTERAPIE

Mezi speciální fyzioterapii patří práce s jizvou, zde je odkaz na článek o významu péče o jizvu. Je důležité si uvědomit, že fibróza měkkých tkání po ozařování (radioterapii) je jedno velké zjizvení. Zařazuje se každodenní protahování, manuální techniky na uvolnění měkkých tkání a aktivní cvičení. Fyzioterapeut vám poradí, jakou silou je možné působit a kdy můžete ošetřování měkkých tkání zařadit.

Zároveň je dobré začlenit takové cvičení, kterým pozitivně ovlivníme funkci poškozených tkání. Po operaci, radioterapii nebo jiném zásahu se mozek snaží tuto část těla chránit a spustí takzvaný protektivní vzor. Některé svalové skupiny nebo části svalů tak vypadnou z funkce a jiné se naopak přetěžují. Dlouhodobě to však může vést k bolesti, omezení pohybu či dalším komplikacím.

PŘÍKLADY U KARCINOMU PRSU

· po mastektomii se bez cílené péče může objevit bolest, tah a omezený rozsah v rameni a hrudníku

· dobře ošetřená jizva a okolní tkáně v oblasti paže a hrudníku snižují riziko lymfedému

· terapie pomáhá i u komplikace jako je axillary web syndrom

Proto je dobré se po operačním výkonu, ať už se jedná o oblast krku, prsu (mastektomie, rekonstrukce), břicha, hrudníku či pánve, svěřit do rukou fyzioterapeuta. Dovolím si také upozornit, že i jizvy po miniinvazivních výkonech jako jsou laparoskopické zákroky nebo permanentní žilní vstupy (PICC, Port), je důležité ošetřit.

ZÁVĚREM

Fyzioterapie u onkologických pacientů je vždy individuální, přizpůsobuje se potřebám, možnostem a fázím léčby. Nemusíte podávat sportovní výkony, i malý krok jako je krátká procházka nebo lehké cvičení mají smysl.

Jakýkoliv pohyb je lepší než žádný pohyb.